Anketa

Realizace průzkumu veřejného mínění

Průzkum veřejného mínění představuje druh sociologického výzkumu, jehož cílem je zjistit mezi populací rozložení určitých názorů a postojů na nejrůznější otázky. Bývá realizován specializovanými agenturami a dotýká se nejčastěji takových oblastí, jako je sociologie, demografie, politika, státní správa, média apod. Někdy bývá kladen na pomezí sociologického a psychologického výzkumu, v praxi je zase často kombinován s výzkumem trhu. Bývá zpracováván pro média, politiky či větší firmy, může ale sloužit i k vědeckým účelům. Výzkum veřejného mínění stejně jako průzkum trhu využívá kvalitativních a kvantitativních metod, nejčastěji však tyto metody kombinuje pro získání spolehlivějších informací. Kvantitativní metody výzkumu prověřují předloženou hypotézu a vedou k zobecnění na celou populaci, odpovídají na otázku KOLIK (kolik lidí má daný názor a kolik opačný), zkoumají názory velkého počtu osob dané populace, nejčastěji jsou založeny na dotazníkovém šetření. Kvalitativní metody výzkumu se zaměřují na hlubší poznání a pochopení problematiky bez možnosti zobecnění výsledků na celou populaci, odpovídají na otázku PROČ (proč tento názor mají). Nejčastějšími metodami jsou skupinové rozhovory, expertní šetření či jiné formy polostrukturovaného dotazování. Kvalita výsledků průzkumu veřejného mínění závisí na dvou faktorech – na správně sestaveném dotazníku či scénáři v případě kvalitativního průzkumu, správně položených otázkách a vhodně sestaveném souboru respondentů. Výběr respondentů se provádí náhodně či kvótně. Náhodný výběr znamená stejnou šanci pro všechny členy základního souboru. Je výhodný z hlediska dobré kontrolovatelnosti tazatelů a možnosti mezinárodního srovnání. Jeho slabinami jsou vysoké náklady, závislost na opoře výběru, nízká návratnost. Kvótní výběr limituje základní soubor v jasně daných parametrech, například věkových, vzdělanostních, v zastoupení mužů a žen apod. Jeho výhodami jsou rychlost, pružnost, anonymní dotazování, menší náklady a nevýhodami velký vliv tazatele a obtížná kontrola jeho práce. Respondentů obvykle bývá okolo tisíce, u bleskových průzkumů pár set. Realizace průzkumu veřejného mínění probíhá kromě již zmíněných metod (viz realizace průzkumu trhu kvantitativními metodami, realizace průzkumu trhu kvalitativními metodami) také prostřednictvím ankety či bleskového průzkumu. Získaná data jsou následně zpracována a vyhodnocena v podobě tabulek a grafů. Interpretace výstupů mohou být zpracovány do závěrečné zprávy nebo prezentovány ústně podle požadavků klienta.

Anketa

Anketa je vhodná pouze v případě potřeby zjištění názorů a postojů občanů bez následného zobecňování a kvantifikace údajů. Výběr respondentů při anketě je založen pouze na jejich vůli odpovídat na otázky. Její výsledky jsou často nedostačujícím podkladem pro důležitější rozhodnutí. Slouží například ke zjišťování názorů obyvatel konkrétní obce, jaká místa například vnímají jako nebezpečná apod. Uveřejňuje se zpravidla ve sdělovacích prostředcích, neposkytuje reprezentativní názor na věc. Není nákladná. Cena se účtuje paušálně za provedenou akci.

Vyberte si typ sazby a předpokládanou výši sazby. Poté zadejte předpokládané jednotkové množství nebo míru, dle které se spočítá výsledná orietnační cena. Poté si můžete tuto kalkulaci vložit do seznamu služeb, který si je možné poté vytisknout, uložit nebo zaslat emailem.

Vyberte si typ sazby:
Paušální sazba za akci